Paradise Now

26. února 2010 v 6:04 |  And now for something completely different....
Seděla jsem ve sprše pod proudem horké vody a kouřila cigaretu.

Minulý víkend. Byl to velmi impulzivní nápad a také jeden z nejintimnějších zážitků, které jsem v poslední době okusila. A měla jsem pocit, že je to něco, co jsem toužila udělat už dávno, jen jsem nevěděla o tom, že to chci udělat a jak moc to chci udělat. Nikdy předtím jsem ve sprše nekouřila, nikdy mě to nenapadlo. Bylo to, jako by někdo narušil něco běžné, každodenní, dobře vyzkoušené a solidně zaběhnuté novým, nezapadajícím, dadaisticky vybraným prvkem.
Třeba jako tehdy, kdy jsem četla Žert od Kundery a z žertu jsem si nasadila pásku na oko a četla jen jedním okem.
Mona Lisa s knírem.
Performerka čurající do pisoáru.
Rocking horse shoes.
Vzpomněla jsem si na hru Blasted dramatičky Sarah Kane, v níž v jednom momentě do hotelového pokoje vletí bomba a rozmetá logiku i jazyk celé hry.
Cigaretový kouř se mísil s horkou párou a bylo to opojné, omamné, cizokrajné. Ani by mě nepřekvapilo, kdyby v dalším momentě do sprchy vstoupily Tahiťanky z Gauginova obrazu a nabídly mi víno a mango. Anebo kdyby ke přišli muži v římských tógách a položili mne bok po boku Senecy, který mi právě podřezal žíly. Každou chvíli mohl přijít profesor Wolland a odvést mě jako novou královnu Margot na ples, kde mi by zástupy umrlců líbaly koleno.
Byla jsem obklopena živly, ale byly to živly, které člověk zkrotil a přinutil je podvolit se jeho potřebám. Voda stékající po těle a cigareta v ústech. Absolutní zapojení smyslů. Zní to až eroticky. Kouření. Sprcha. Činnosti, které vykonáváte tak nějak bezmyšlenkovitě, automaticky, při kterých myslíte většinou na něco jiného, najednou, když jsem je spojila, zaměstnávaly celou moji osobnost, mysl i tělo. Zkuste se někdy plně, celou svojí bytostí soutředit na něco, co vykonáváte automaticky. Mytí nádobí. Anebo třeba chůze do schodů.
Uvědomila jsem si, že nikdy nedokážu kouřit bez toho, abych přitom pila. Nemusí to být alkohol, stačí cokoli, jakákoli tekutina, aby mi svlažila sežehnutá ústa, suchá jako spálená země. Teď mě obklopovaly litry vody a já si ji nabírala do úst a zase vyplilovala, popotahovala z cigarety a to celé byly hotové hody pro mé rty. Orální stadium vývoje libida je podle Freuda někdy kolem roku a půl, ten, u něhož dochází k fixaci libida v orální fázi v dospělém věku, se vyznačuje často závislostí na věcech, s ústy spojenými. Alkoholismus, kouření.
So far so good.
Voda smývala z mých vlasů rudou barvu a vypadalo to, jako by mi krvácel mozek, jako by krvácely moje myšlenky, umíraly, odpadávaly a končily ve výlevce.
Brainwashing.
Výlevka ve sprše vypadá trochu jako točící se zornice lidského oka. Pamatujete na Psycho?Ve velkém detailu se valí litry vody a když kamera poodjede, vidíme, jak nápadně se soustředné kruhy, kterými se točí voda ve výlevce, podobají vytřeštěným očím zavražděné Marion Crane.
Cítila jsem horkost vody i žár ohně.
Ale já přeci chci být sežehnuta.
Sapfó.
Tohle jsem odpověděla, když jsme v prvním ročníku museli povinně všichni říkat, proč jsme se hlásili na tuto vysokou školu. Byla to fráze, kterou jsem si pomohla, abych nemusela říkat fráze, ale čím dál tím víc zjišťuji, že to vlastně platí. Dobrovolně se vrhám do toho, co mě emocionálně vyčerpá. Do jisté míry to dělá ale každý. Třeba když si lidé pouští pořád dokola smutnou písničku a rochní se v uměle vybičovaných slzách.
Když si pustím romantický film, vím, jak to na mě působit.
Tady mám být dojatá.
Tady mám být znechucená.
Tady se mám smát.
Tady se mám očistit.
Tady mám přemýšlet.
Rubbish.
Věřím v zážitky, u nichž nevím, jak na mě budou působit. A nemusí to být hned skok padákem.
Je zvláštní, že ačkoli kouření z pláten kin mizí, aby se tím nedával špatný příklad mládeži, v nezávislém filmu se kouří čím dál tím víc. Cigareta je berlička, kterou režisér dává najevo hrdinovu rozháranost, jeho vnitřní neklid, to, že se v něm něco děje. Cigareta je očistná.
Stejně jako sprcha.
Kouření škodí zdraví, způsobuje neplodnost, rakovinu a v kombinaci s horkou vodou velmi metafyzické pocity.
PS: Kdo pozná, odkud pochází ta fotka na začátku článku, tak má bod za genialitu. Ne že by ten obrázek (nebo nadpis) nějak extra souvisel s tím, co jsem napsala, jen jsem si říkala, že když už píšu takovou šílenost, měl by tam být aspoň obrázek :)
PPS: Kdo z vás si pořád ještě myslí, že jsem příčetná? :) Já vám říkala, že už bych to psát neměla, ale vy jste to chtěly, máte to mít.

Thank you for visiting Lucy´s closet!
Please comment and suteki.


 


Komentáře

1 Bludička Amy Bludička Amy | Web | 26. února 2010 v 10:03 | Reagovat

Z toho by byl krásný psychotický a psychologický film.......

2 JAm JAm | E-mail | 26. února 2010 v 10:39 | Reagovat

si asitak příčetná jako já...... jen piš dál....
Jinak hulit ve sprše sem už taky zkoušela....bylo to fajn než sem si típla cigáro o stěnu...= potřebuju větší sprchu...
kluci z koleje choděj so sprchy s židlí a lahváčem...někteří i s rádiem aby nepřišli o hokej

3 Nivelleen Nivelleen | Web | 26. února 2010 v 11:41 | Reagovat

Teda. Mám chuť si zapálit XD
Ne, vlastně nevím, jak na to reagovat. Mám pocit, že přehnaným souzněním bych ti ten zážitek na půl ukradla. Nicméně tyhle hluboce intimní momenty jsou děsně zvláštní. Když člověk začne moc přemýšlet, dějí se divy -_- U mě to může být, ve vhodné chvíli, klidně jenom procházka městem.
Cha, my vyšinutí umělci XDD

4 Bellatrix Bellatrix | 26. února 2010 v 12:32 | Reagovat

Prosímtě, k čemu příčetnost:) A klidně v tomhle typu článků pokračuj:D

5 Danielle Danielle | E-mail | Web | 26. února 2010 v 14:40 | Reagovat

Drahá Lucy,

většinou na těchhle stránkách jen duchařím, ale dneska si to fakticky neodpustím. Článek je fajn a beru jeho uměleckou hodnotu. Ale promiň... Obsahově je mi dost proti srsti.Vcelku velmi hodně...

Tak píšu komentář, ačkoli stejně vím, že na něj nikdo nebude reagovat a nebo mě lidi kolem ukamenujou.

Možná kdybys znala někoho, kdo je ne svou vinou těžce nemocný. Možná kdyby někdo na kom ti doopravdy záleží čas od času nedýchal a nebo vykašlával krev, kdybyses s hrůzou budila, každý večer, kdy sdílíte jeden pokoj, nepřišlo by ti to tak okouzlujícně úžasné. Tak perfektní. Cigarety... Nádhera. Je vážně podivující, proč jsou někteří lidi proti. Možná, kdybys něco podobného zažila, třeba bys uznala, jak moc jsou cigarety fajn a co už... Všichni stejně na něco jednou chcípnout musíme, že... Tak proč cokoli řešit.

A omlouvám se za další psychický výlev. Ale alespoň mi na někom a na něčem záleží. Mohla bych pomlouvat za rohem a nebo napsat milion tajemství. Ale proč... Svět měnit nebudu a ani ti do tvého života nebudu kafrat nebo tě odsuzovat. Prostě mám občas potřebu zakřičet něco do éteru.

PS: Kdysi jsem taky kouřila.

S pozdravem Danielle

6 KK KK | Web | 26. února 2010 v 15:51 | Reagovat

Tebe bych si, Danielle, nikdy kamenovat nedovolila, protože si Tě vážím. Ale. Tvůj výkřik do éteru se ocitl někde, kam podle mě nepatří. Lucy psala o zážitku. Kouřila ve sprše a líbilo se jí to. Nemá to vážně, ale vážně nic společeného s umíráním na následky kouření. Ačkoliv je mi velmi líto, že Tě potkalo "potkání" s nemocí způsobenou kouřením. Chápu Tě, ale připadá mi to, jako bys přišla do autosalónu a vykřikla, že se Ti jejich zboží příčí, protože tvůj známý umřel při autonehodě. Promiň, ale taky jsem musela říct svůj názor.

7 KK KK | Web | 26. února 2010 v 16:00 | Reagovat

A teď už k Lucy: Opojný zážitky, a hlavně, když si je člověk vytvoří poprvý, jsou nezapomenutelný. Je to jako by se Ti otevřely ty mockrát citované "doors", kterými projdeš do říše divů, kde neexistuje čas a prostor, a plní se tam sny. Ať už je to cigáro ve sprše (to jsem nezkoušela, a protože bydlím s rodiči, ani to nezkusím), nebo malování obrazů v opilosti, čtení Sartra v tramvaji a následná analýza ksichtů lidí kolem tebe... Jsem ráda, že jsou tu hlubocí lidé, keří si tyhle zážitky umí vyrobit, kteří umí přemýšlet, kteří umí prožívat.
Včera jsem se dívala na Misery od Roba Reinera (dnes je myslím jedním z největších antikuřáckých bojovníků) a hrdina v tom filmu hulil celkem dost. Což mě celkem udivilo O.o

8 KK KK | Web | 26. února 2010 v 16:05 | Reagovat

ps. suteki for you :)

9 Bellatrix Bellatrix | 26. února 2010 v 16:24 | Reagovat

[5]: Možná má KK trochu pravdu, ale Tvé pocity chápu ... musí to pro tebe být hrozně těžké a tak se nedivím, že se ti kouření příčí. Já to u lidí tak nějak toleruji, nekecám jim do toho, ale docela mě děsí, jak se tenhle zlozvyk rošiřuje a že s tím lidi začínají čím dál tím dřív ... já sama si třeba sem tam dám když mi někdo nabídne, ale jinak jsem opravdu ráda, že jsem do tohohle nespadla ... nemluvě o tom, že vzniká jak psychická, tak fyzická závislost a lidé i třeba chtějí přestat, ale nejde jim to ...

10 KK KK | 26. února 2010 v 16:53 | Reagovat

[9]: jenže nedá se všecko brát takhle... u nás v rodině umřela spousta lidí na rakovinu. Babičku jsem viděla bojovat až do konce a bylo to smutné.
Ale přece to neznamená, že napadnu například film nebo knihu, kde je hrdina s touhle nemocí. Chápete?
Realita a umělecké dílo = two different things.
Sakra, děláme tady Lucy bordel komentáři zcela off topic :/

11 Danielle Danielle | E-mail | Web | 26. února 2010 v 17:00 | Reagovat

KK: Napsala jsem to, protože mi to připomíná pro-ana blog jedné pisatelsky nadané slečny, který jsem kdysi v rámci práce do školy. Psala o tom všem tak nádherně, až měl člověk chuť nejíst. (extrémnější příklad)

Kdyby někdo, na kom mi záleží (jup. záleží mi na Lucy, jelikož je mi od prvopočátku sympatická a i když se naše komunikace vždycky zarazí na tom, že se můj mail zřejmě ztratí, tak ji mám ráda)popisoval, jak opojně se cítí při podřezávání si žil, taky bych neskákala radostí (myšleno jako příklad, nedávám to do souvislosti, jen chci ukázat na něčem extrémním, proč řvu tady. Chápeš mne?)

Jak jsem řekla. Oceňuji uměleckou hodnotu článku. Je perfektně napsaný....

12 Bellatrix Bellatrix | 26. února 2010 v 17:39 | Reagovat

[10]: Chápu, ale chápu i ten negativní postoj Danielle i když článek Lucy nebyl tak úplně jen o kouření samotném, ale spíš o těch nových prožitcích ...
Hm, vážně je to off topic, myslím si, že to, že kouření zdraví zrovna neprospívá ví každý a každý by si měl sám zvážit jestli mu to za to stojí nebo ne ... rozhodně nikomu nechci nutit, že kouření je špatné a že toho má nechat (vždyť to píšou i na těch krabičkách), protože i když se mi to třeba úplně nelíbí, je to, jak jsem řekla, každého rozhodnutí ...

13 Winnie Winnie | E-mail | 26. února 2010 v 18:33 | Reagovat

Téééda... co říct?! :o) skoro mám strach to jakkoliv komentovat, protože se mi vůbec nedostává, v porovnání s tvým uměleckým způsobem psaní, slov.... Opravdu mě baví číst tvé úvahy a sledovat kam se postupně ubírají tvé myšlenky. Na začátku článku jsem si říkala co to asi bude za článek (jsem absolutní zarputilý nekuřák)...ale s ubíhajícími řádky jsem nestačila koukat :o) Klobouk dolů, máš vážně talent (nejen psát, ale taky pojmenovávat tyhle své pocity - to já nikdy nedokázala).

14 KK KK | Web | 26. února 2010 v 18:50 | Reagovat

Já bych ještě chtěla říct, k Lucy, Danielle, ke všem...
Je to v podstatě taky takový výkřik.
Nemám ráda, když se něco, třeba kouření, kulturně tabuizuje. Když se cenzurují filmy, Photoshopem se vymazávají cigarety z fotek, atd. Je to už nedaleko tomu, aby někdo přilípnul Varování ministerstva zdravotnictví na plátno Pijáků Absintu, nebo na přebal Básně o Hašiši. Vždycky tu byli a budou lidi, kteří obohacují naší kulturu tím, že píší v opojení drog, cigár, alkoholu, píší o tom. Třeba Lewis Carrol. A myslím si, že je zcela na divákovi, co si bude myslet. Danielle má právo psát sem, co píše a já mám zase právo jí odporovat, protože mám pocit, že článek byl o něčem jiném. Chce li někdo psát o tom, jak je krásné se podřezávat, a´t píše a NEMĚL by být cenzurován. Byli tu lidé, kteří po přečtení Mladého Werthera spáchali sebevraždu, ale podle mě je to tak lépe, než kdyby se tabuizací témat stali z lidí jen nemyslící konformní bytosti, kterým se má předložit, jak mají co pochopit.

15 Yuzu Yuzu | Web | 26. února 2010 v 19:02 | Reagovat

Nebudu se vyjadřovat k výše uvedeným komentářům - nicméně musím vyjádřit účast Danielle a zároveň i souhlasit s názory KK.

K článku: Lucy, to je tak niterní a intimní článek, až se člověk skoro stydí to číst. Je to nádherně napsané, až se z toho tají dech - sakra, nemám ráda vzletné vyjadřování, ale v tomhle případě to tak prostě je.
Ty kulturní reference jsou užité neobyčejně trefně.
Páni, ráda bych si přečetla jednou knížku psanou v podobném stylu..

16 JAm JAm | E-mail | 26. února 2010 v 19:20 | Reagovat

um...kouřit sem přestala - chronický zánět dutin...(asi sem si to zasloužila) vejška...občas sem kouřit začala...uklidňuje to... chronický zánět dutin pokračuje nezávisle na tom a dusim se tak či tak...
hm..přemýšlým že to rakt musí vypadat hustě když kašlu..paní se mě nedávno na ulici ptala jestli neumírám...
v zimě mě vaháněli z kina s tím že mám ptačí chřipku a to dost nevybíravým způsobem...
Je to rok a půl co mi umřel nejoblíbenější strejda z dětství... Strýček Fido jak sme mu jako prťata říkaly...2 roky bojoval s těžkou a rozlezlou rakovinou plic...kouřil krabičku denně...a i přesto lékaři tvrdili že to nemá z toho ale z prostředí....žil v žatci..(továrny uhelné pánve atd...)
......všechno má své pro a proti...
neberte lidi život moc vážně stejně z něj nevyvázneme živý......

17 JAm JAm | E-mail | 26. února 2010 v 19:23 | Reagovat

btw...když tak čtu co píše KK asi vydám knihu krátkých povídek....
ale budu u toho brečet...protože to pak všem dojde...

18 Bellatrix Bellatrix | 26. února 2010 v 19:42 | Reagovat

[14]: Tak to už jsme se dostali zas úplně někam jinam, ale zcela souhlasím:)

19 Danielle Danielle | E-mail | Web | 26. února 2010 v 20:28 | Reagovat

Já myslím, že to nebylo zrovna dvakrát pobráno, ale co už... XD Neřešit.

Nepotřebuji, aby mi někdo vyjadřoval účast, soustrast, ani jsem nechtěla strhnout hovor tímto směrem. Takže pardon, ale už se dál debaty účastnit nebudu.

Jak to říct... Doopravdy si vážím stylu, jakým Lucy píše. Málokdy se vidí. Zbytek toho, co jsem říkala, ignorujte.

20 Taraen Taraen | 26. února 2010 v 20:38 | Reagovat

Hm...myslím, že článek to je dobrý, protože dobrý článěk by měl v lidech vzbuzovat emoce a to hlavně rozporuplné.
Ve mně kouření ve sprše vzbuzuje velice smyslné až erotické pocity. Kouření (cigaret aby bylo jasno) pro mě vždycky bylo synonynem erotiky (ačkoliv sama nekouřím) a ženy, které kouří, mi přijdou zatraceně sexy. A v tom případě ještě nahá žena, ve sprše, s cigaretou... Jako nápad mi to přijde fascinující. Sama jsem to nezkusila, a proto nemůžu své pocity říct.
Ale to co mně na tvém článku nejvíce zaujalo, byla část:
"Když si pustím romantický film, vím, jak to na mě má působit.
Tady mám být dojatá.
Tady mám být znechucená.
Tady se mám smát.
Tady se mám očistit.
Tady mám přemýšlet.
Rubbish."
Protože včera, když jsme se s kamarádkou bavily o filmech, řekla jsem jí skoro doslova to samé a dnes když jsem to tu viděla napsané, tak mi to úplně vyrazilo dech :-). (vím, že je to offtopic, jenom mě to opravdu překvapilo).

21 Kumiko San Kumiko San | 26. února 2010 v 21:32 | Reagovat

Lucy ty mě rajcuješ XD

22 Lucy Lucy | Web | 26. února 2010 v 21:40 | Reagovat

Takže...
Podle hodiny  uveřejnění, v šest  ráno, si  asi  dovedete představit jak  vznikl :  noční zamyšlení  nad velmi intimními pocity,  touha vyjádřit  něco velmi osobního. Dopsala jsem článek a šla do práce. Cestou  jsem si  říkala,  to jsem fakt napsala  na svém lolitkovském blogísku  článek o  kouření? A mohla jsem jen doufat, že budu  pochopena a že se tu nesetkám s  komenty  "kouření škodí  zdraví a neměla bys kouřit."  
Stalo  se, já  se ani nedivím a  rozhodně  nebudu  za to nikoho kamenovat.  Díky Danielle za to, že napsala  upřímně svůj názor.  Dani, víš, že tě mám taktéž ráda, to si  snad ani  nemusíme vyjasňovat =)  Vážím si tě jako  velmi křehké, citlivé, intuitivní  bytosti  a je mi líto, že jsem tě tím pobouřila,  tak  se pokusím něco  vyjasnit:

Ten článek není o kouření, je o sprše, cigaretě a mozku.  

Neadoruji kouření.  Je to zlozvyk, kurva  zlozvyk, ale prostě kouřím, no.  Nejsem na to hrdá  a  v poslední  době už kouřím míň než dřív. Ale kouřím. A víte co?  
Ta jedna jediná cigareta  pro mě byla intenzivnější než  deset cigaret, které  člověk vykouří  v  hospodě u piva, bezmyšlenkovitě. Poskytla mi  určitý  prožitek, o kterém jsem vám chtěla napsat.  Neříkám vám: Kuřte, holky, je to super.  Říkám vám :  Hledejte  zážitky v drobnostech. Pátrejte po tom, co jste vždycky chtěly udělat, ale nevěděly o tom.  Podléhejte svým impulzivním nápadům.
Děkuju zejména KK, Kájo, rezonuju s Tvými myšlenkami jako Ty s mými tak, až mě to uchvacuje. Díky za každý  Tvůj oduševnělý  a  inteližentní  koment, kterýs mi tu napsala, vážím si toho.  
Once again:
Tento článek není o kouření. Snažte se od toho  odhlédnout, pokud vás  to popouzí.  Jednou jsem ve sprše četla J.D.Salingera a pocity, které  mě zaplavily, byly  podobně  opojné  a  intenzivní.  Ale to už je dlouho. Bylo  mi  myslím patnáct..?

23 kk kk | 26. února 2010 v 23:10 | Reagovat

Ooo Lucy, tak dík :) rezonujme vesele i nadále..
Jinak Peace všem tady!

24 Bellatrix Bellatrix | 27. února 2010 v 0:20 | Reagovat

Však já pochopila jak jsi to myslela:)

25 Jirka Jirka | Web | 27. února 2010 v 20:40 | Reagovat

Pěkný blog. Pokud někdo nakupujete na Alze můžete na mém webu využívat boxík přes který se dostanete na alzu a následně udělat objednávku. Díky moc

26 Evette Evette | 1. března 2010 v 8:36 | Reagovat

tak teď mám chuť na cigateru snad ještě jako nikdy.><

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama