Listopad 2009

Vánoční sraz, woo-hoo!

29. listopadu 2009 v 22:17 Postřehy z loli světa

Před malou chvílí jsem dorazila domů z Prahy z Vánočního srazu, který byl sice už včera, ale já si pobyt v matičce stověžaté trošku prodloužila, abych nemusela ze srazu brzy zdrhat na autobus a pořádně si to s Pražačkami (Plzeňačkami, prostě neBrňačkami:) užila!

Lucy jede na sraz

27. listopadu 2009 v 20:00 Das bin ich
Ženy,
dneska večer si balím svých pět švestek a jedu do Prahy, kde zůstávám až do neděle. Důvodem mojí vizity v matičce stověžaté je samozřejmě Ketmařin Vánoční sraz. Už se na něj nehorázně těším! A teďka malý spoiler alert... Lucy přijde na sraz ve sweet :) Celá žůžová, jak jen to jde xD
Už se moc těším na setkání se starými známými i s novými slečnami. Přes víkend tedy nepřibudou žádné články, ale jak se vrátím, hned zas něco akčního napíšu.
Prozatím se musíte spokojit s novou anketou !

Co jste nosily před lolitou?

26. listopadu 2009 v 6:00 Diskašn
Dnešní diskašn se bude týkat hlavně slečen, co nosí lolitu každý den - anebo prostě často....
Co jste nosily, než jste objevily lolitu?
Elegantní věci nebo spíš něco ulítlého? Tíhly jste vždy k extravagantnímu oblékání nebo jste před tím byly spíš šedé myšky?

Já jsem se dříve o módu nijak zvlášť nezajímala. Ráda jsem se oblékala hezky, ale nikdy to nebylo nic extravagantního, nic, co by se odlišovalo. Moji rodiče nejsou moc naklonění experimentům, proto často říkám, že jsem ráda, že jsem se k lolitě dostala relativně pozdě, až po 20, protože např.kolem 14ti let si prostě o svém oblékání samy nerozhodujete. Pokud nemáte tolerantní rodiče, kterým se líbí vaše módní výstřelky,máte prostě smůlu. Já jsem v těch 14 neměla potřebu nějak rebelovat a odlišovat se oblékáním.
Móda mi vždycky přišla jako velmi povrchní věc a neměla jsem žádný zájem nějak příliš řešit svoje oblékání. Nosila jsem trička, džíny, minisukně, to, co právě prodávali v Terranově nebo Orsayi :) To, co si obleču, jsem nějak neřešila, prostě jsem si na sebe vzla to, co mi ráno přišlo pod ruku. Vždycky jsem měla ráda barvy - pamatuju si na jedny ostře červené kalhoty s puky, které byly moje nejoblíbenější... Kam se hergot vůbec poděly...?:)
Líbila se mi móda dle filmu Zvětšenina a také jsem jednu dobu nosila styl "arabská princezna" - dlouhé sukně, šály, rozevláté tuniky. Když dnes otevřu skříň, všecko tam vidím. Moc věci nevyhazuju, pokud mi nejsou malé a nejsou vyloženě zničené na odpis, nosím je dál, jen je kombinuje se současnějšími kousky. Mnoho triček, které teď nosím k decoře či lolitě, mám v šatníku už dlouhá léta.
Když jsem začala studovat na vysoké škole, začala jsem "decorkovat," aniž jsem věděla, že nějaká decora vůbec existuje. V den, kdy jsem nastoupila na kolej, jsem si koupila svoje první podkolenky - oranžové s proužky. Otec mi tehdy řekl, že bych se měla začít oblékat více "seriózně," když ze mě bude univerzitní studentka.

Kdyby věděl, co přijde xD
Lolitu jsem objevila asi před rokem a půl a dál to už znáte :)

Těším se na vaše komenty!


Kolik šatů je příliš?

19. listopadu 2009 v 17:55 Diskašn
Ženy,
zjistila jsem, že mě na blogování nejvíc zajímají vaše reakce, ať už souhlasné či nesouhlasné. Proto jsem založila rubriku "Diskašn", kde, jak doufám, budeme společně besedovat na určité téma, které se, of course, bude týkat lolity.
Vím, že si trochu fandím, když doufám, že se tu rozjede fakt nějaká "diskuze," ale já jsem naivní blogger- nováček, tak postupuji metodou pokus- omyl. Když se to nechytne a nikdo sem nic nenapíše, tož to zas zruším.

Napadla mě jedna věc....
Moje kamarádky, které se o módu moc nezajímají, mi často říkají, že mám spoustu věcí, ale mě se zdá, že toho mám málo, respektive, že nevlastním nic, co by mi jen leželo v šatníku a nenosila jsem to. Můj loli šatník není nijak obrovský, ale stěžovat si také nemůžu, vím, že jsou slečny, které mají všeho všudy jednu sukni. Osobně jsem toho názoru, že pokud to zvládnu "unosit", pak nic není moc. Kdybych lolitu nosila jen na srazy, pak by i dvoje šaty byly podle mě příliš. Bylo by mi pak zoufale líto dívat se, jak jen leží v šatníku.....

Můj šatník obsahuje i věci, které vlastním třeba deset let. Mám svetry, halenky a trička, které jsem nosila, když mi bylo patnáct a stále je nosím. Navíc jsem si vždycky potrpěla na ulítlou anebo naopak elegantní módu, takže spousta i mých velmi starých věcí je loli/decora- kompatibilních. Nedělím svůj šatník na "loli" kousky" a "neloli kousky." Kombinuju všechno se vším. Halenek mám velmi málo, ale nijak mě to netrápí, ráda nosím k lolitě trička. Halenky z Annabaráku jsou krásné, ale pro mě moc nastrojené a princeznovské. Loli šaty mám troje. Jedny z Enželik Prity (moje jediné brandové) , jedny sailor lolita z Botylajnu a jedny od české značky Petite. (link je na moje Pupe, šaty z Petite na Pupe ještě nemám).

Jsem ženská zvědavá a ptám se:
Kolik loli šatů/sukní/podkolenek/ headdressů je podle vás MOC?
Máte DOST loli oblečení nebo byste chtěly ještě další?
Děláte si "wishlist" - seznam loli oblečení, které si postupně chcete pořídit - anebo je to spíš instinktivní ?


Těším se moc na vaše komenty! Let´s DISKAS!!

Btw- odbočka od tématu- koho štve současný škaredý dyzájn, radujte se, už brzy to tu bude úplně nové a o hodně hezčí , že broučku...? ° mrk mrk na Adriu° xD



Pijte mléko, je zdravé

16. listopadu 2009 v 19:58 Daily Lucy
....aneb Lucy propaguje zdravý životní styl a zároveň svůj oblíbený film MILK *_*

A teď si někdo zkuste říct, že mám špatný vliv na loli komunitu, mu ha ha!




Mori girl Lucy

14. listopadu 2009 v 17:58 Daily Lucy
Nedávno jsem se díky článku Haru-chan dozvěděla o novém japonském módním stylu - mori girls. Je založen na přírodním vzhledu, tlumených barvách, vlastnoručně vyráběných oděvech. Naprosto mě to nadchlo. Přestože ulítávám na barevnějších a výraznějších kombinacích, vzhled "holky, co právě vylezla z lesa" jsem chtěla zkusit. Samozřejmě na to nemám moc oblečení, takže tuto kreaci berte jako první pokus nanečisto =) Rozhodně se mi ale tento styl velice páčí a časem, až se mi ta do očí bijící růžová vymyje z palice, podniknu další mori pokus =)
Foceno na našem poli a v zahradě. Omlouvám se, že je to všechno tak tmavé - fotili jsme v pozdním odpoledni a foťák za moc nestojí....


Více fotek pod perexem =)

Btw...Děkuji Adrie za to, že mi vysvětlila, jak se používá perex *_*

Moje oblíbené loli součástky

14. listopadu 2009 v 1:26 Mol šatní
Itemy, které jsem si z lolita módy oblíbila nejvíce.

1) Spodnička

Měla jsem postupně tři spodničky různého stupně "napufanosti," ale nakonec jsem zůstala u své nejoblíbenější a největší a ty zbylé dvě jsem prodala. Svoji olbřímí spodničku jsem koupila na egl_comm_sales od slečny s nickem Kirakirajenjen. Ta čas od času pořádá hromadné objednávky spodničky, která je v celé loli komunity velmi oblíbená pro svůj výborný objem a přijatelnou cenu. Já si nemůžu vynachválit. Po roce intenzivního nošení je sice trochu splasklá, ale stále dostačující. Lolita bez spodničky pro mě nemá smysl - právě ona krásná, panenkovská silueta je to, co se mi na této módě nejvíce líbí. Občas je mi líto, když vidím v GLB anebo na daily lolitě slečny v šatech, jejichž krásný print nebo střih nevynikne kvůli chcíplé petti. Chápu ale, že někdy je spodnička vážně nepraktická - třeba v létě mi v ní bylo velice horko a raději jsem se oblékala do decory. Ale teď, s příchodem podzimu a zimy, tu vrstvu navíc naopak velice ocením!


2) Bonnet alias Viktoriánská kšiltovka
Ozdoby do vlasů věeho druhu miluju....Kloboučky, mašle, čelenky...Bonnet mi vždycky připadal jako jeden z nejextravagantnějších loli itemů, pořád jsem dumala, jestli se miíbí anebo nelíbí…A když mám k něčemu takhle ambivalentní vztah, je to velice rajcovní a většinou se rozhodnu to zkusit. Zkusila jsem a myslím, že jsem dobře udělala. Bonnet, který vlastním, je "volně inspirován" bonnety z Inosent Vórldu a byl vyroben letos v dubnu skvělou a talentovanou loli švadlenkou Sandie, která nyní šije pod značkou Petite Praline. Bonnet od ní , celý černý, temný a elegantní, je mojí chloubou. Není to doplněk, který by se dal nosit pořád (na každodenní nošení volím spíše minikloboučky a kulaté headdressy, popřípadě jen čelenky s mašlí), ale vhodně sladěn vypadá opravdu skvěle.


Bonnetek z IW, do kterého jsem se zamilovala...*_*



A toto už je můj krasavec od Sandie. Je to tedy POLOBONNET, ale já mu říkám bonnet...
někdy... jindy mu říkám viktoriánská kšiltovka!


A tady už je moje fotka v bonnetu... Foceno Nivelleen ve Znojmě =)


3) PODKOLENKY
Podkolenky jsem nosila dávno předtím, než jsem objevila, že nějaká lolita vůbec existuje. Nemůžu totiž skoro žádné boty nosit naboso, ani v létě, protože mě každé začnou tlačit a mám z nich puchýře na patičkách =) Takže podkolenky jsou pro mě příjemná nutnost. Nosím je od jara do podzimu každý den, když se moc ochladí, nasazuji místo nich punčošky. Moje oblíbené jsou určitě černobílé proužkované...a ráda nosím každou podkolenku jinou =)

4) RHS
Nebyla to láska na první pohled…. Když jsem je poprvé viděla, připadly mi naprosto šílené a nechápala jsem, jak v nich někdo může chodit a ještě tvrdit, že jsou pohodlné. Navíc jsem si nikdy předtím neobjednávala boty přes internet a bála jsem se, že mi budou malé nebo úzké. Pak jsem je měla možnost jednou vyzkoušet a zjistila jsem, že mi padnou jako ulité! Což mne samotnou velmi překvapilo, protože nejsem zrovna Popelka....
Velká výhoda těchto bot je, že se dají nosit jak v horku, tak v chladných dnech. Možná by se hodily i do suché zimy, na náledí bych se v nich raději nepouštěla - abych se pak neocitla s nožičkami v sádrových RHSkách =)
Jinak, velmi zasvěcený a obsáhlý článek o RHSkách nedávno napsala moje loli kamarádka Yuzu zde. Určitě stojí za přečtění. Já jsem hrdou majitelkou čtver (!) RHS botek, z nichž jedny mi Ling Lam z LCHLS poslala BEZvyřízlé paty - takže houpací boty, které se nehoupou.... Jsou taktéž pěkné, ale přece jen mám radši klasické RHSka. Už jsem si zvykla na ten zvláštní styl chůze a když je nemám, jsem celá nesvá.

Moje oblíbené černé RHS botky odpočívají v zahradách u Louvru po celodenním běhání po Paříži *_*



Těšení se

13. listopadu 2009 v 1:37 Das bin ich
Dneska Lucy obržela balíček!
Teda...sice ho mám, ale nesmím ho neotevřít, za chvíli o něj zase přijdu, ale za necelý měsíc jej zase dostanu zpět.
Nerozumíte?
Tož je to takhle:
Nedávno za mnou moje (neloli) kamarádka Vieruška přišla s tím, že neví, co mi koupit k narozeninám a Vánocům, že byla radši kdybychom něco vybraly společně. Většinou si nechávám nadělovat od přátel překvapení, ale s Vierkou tohle už máme léta vyřešené a kinder srprajz nevedeme, protože bychom se jedna druhé určitě netřefily do vkusu. Společně jsme na stránkách Bodyline vybraly tyto dvě úžasné věci, po kterých si už dlouho brousím zoubky.
Pozn. Tu kabelku beru černou, abyste věděli! :)

Objednávaly jsme to minulý pátek v noci a dneska- čili po necelém týdnu- jsem se dozvěděla, že balík je doma. Botylajńáci jsou rychlíci, to se jim musí nechat. Těším se jak malý Jarda! Narozeniny slavím 12.prosince (všechny psát do deníčku, jasné?xD) , ale dárečky dostanu už 4.12., kdy se koná veeeeeliká brzdej party, na kterou jsem samozřejmě pozvala i spoustu lolitek, takže to bude skoro takový brněnský loli sraz :) A místo, kde budeme slavit, je náhodou velmi lolitkovský bar! Je tam totiž takový ten hrací automat na plyšáky, kde hodíte desetikorunu a máte jeden pokus vytáhnout pomocí velkých háků nějakého plyšáka. Mě tam už velice dlouho láká jeden plyšový jednorožec. Ale gamblit o něj nemá smysl, protože jak nám prozradila naše spřátelená barmanka, háky jsou schválně pokřivené tak, aby tam nešlo vytáhnout nic. Zloději!

Na co se ještě těším? Na Ketmařin Vánoční sraz, který je už za dva týdny! Bude tam velká spousta lidí, doufám, že poznám nějaké nové lolitky a popovídám si s těmi, které jsem dlouho neviděla. Do Prahy přijedu asi už v pátek a zdržím se do neděle, abych si to srazování pořádně užila a nemusela utíkat na autobus. Ten sraz má pro mě zvláštní význam. Loňský Vánoční sraz byl mým prvním loli srazem vůbec. Nikoho jsem tam neznala. Když jsem tehdy přišla na Václavák, kde jsme se srocovali, chtělo se mi skoro utéct pryč - všichni ostatní se k sobě chovali jako dobří přátelé, vítali se navzájem, volali na sebe a já stála opodál a přemýšlela, jestli se přece jen neobrátím a nepůjdu pryč. Nakonec jsem se přidružila se k první slečně, co mi byla sympatická (byla to Sandie....:) a začala si povídat.
A tak začal můj první sraz tak začalo mé "opravdické" lolitkování... Teď je rok poté a já se moc těším, až se opět setkám s těmi, s nimiž jsem se tam před rokem seznámila. Hlavně s Taurwen, Maxé, Danielle, Veni, Ketmarou, Sandie a dalšími....

Tady je fotka oblečku, v němž jem na sraze byla...
(poznáte, která jsem já, ne? :) Na fotce se Sandie, Maxe a Taurwen =)


Není to tak hrozné, není to ita, přestože to samozřejmě rozhodně není nic úžasného. Sailor loli sukni, kterou mám na sobě, mi šila Taurwen, jejíž značka Ophelia without eye v té
době začínala. Já na tu sukni byla moc hrdá, ale věcí, které bych k ní mohla sladit, se mi nedostávalo. A.... pssst, řeknu vám tajemství! Víte, proč mám na sobě tu strašnou černou vestičku, která se evidetně k modro-bílé sukni nehodí? Protože ta bílá halenka, co mám na sobě, jediná bílá loliable halenka, kterou jsem vlastnila, byla PRŮSVITNÁ a já věděla, že jen tak samotnou si ji vzít rozhodně nemůžu :) Sailor sukni dodnes nosím moc ráda, hlavně v létě, protože je kratší než mé jiné loli sukně a vypadá dobře i bez spodničky.

Rok od srazu utekl neuvěřitelně rychle. Jsem ráda, že jsem tehdy byla statečná, neotočila se a neutekla. Kdybych to udělala, ošidila bych se o spoustu hezkých zážitků a nových přátelství.

Recenze na In the Starlight

10. listopadu 2009 v 21:22 Mol šatní
Podle ankety to vypadá, že by se vám líbilo zde číst recenze na loli butiky a Pet-chan navrhla, že by bylo dobré, kdybych napsala zkušenosti s obchody, z nichž české lolitky často neobjednávájí. To mi přijde jako velmi dobrý návrh, taky mi přijde zbytečné psát xtou recenzi na Bodyline, když spousta užitečných informací je na stránkách Lolo Expressu.
I když...s dovolením si neodpustím a jeden z příštích příspěvků věnuji svým zkušenostem s LCHLS . Protože eskapáda, kterou jsem s Ling Lam prošla, stojí za zveřejnění.

Ale teď už s příjemnějšími věcem!

In the Starlight je jeden z amerických loli butiků, nezaměřuje se na repliky značek, ale na vlastní designy. ITS šijí všechny věci na míru. Na jejich stránkách nenajdete kromě doplňků žádnou "hotovou" věc, dělají jen custom made. Prodávají loli šaty, sukně, halenky, bloomers, spodničky a doplňky (mašle, bonnety, krajky na ruce, headdressy, chokery atd.) Nakoupí si tu zejména slečny, co mají rády classic a sweet lolitu, eleganci a roztomilost.
Z ITS jsem objednávala letos v únoru (já vím, já vím....je to dlouho XD) a to jednu sukni, do které jsem se zamilovala. Je to klasicky střižená jednobarevná sukně s bílými krajkami a obrázkem Alenky s králíkem a hodinkami a karetními motivy. Já si ji objednávala v modré barvě.
Tato sukně byla kromě modré k dostání i v černobílé a šedočerné kombinaci, což je u ITS spíše výjimka - většinou nabízejí své šaty jen v jedné barevné variaci.

Zde je moje krasavice.




Zákaznická služba: 5/5
Komunikace s Leah, majitelkou ITS, byla skvělá. Moc milá, rychlá, na všechny moje dotazy odpověděla do několika hodin. Jejich stránky jsou přehledné, najdete
tam i galerii spokojených zákaznic, takže se můžete podívat, jak vypadá "váš" vybraný kousek na někom jiném.

Doba výroby: 5/5
Zaplatila jsem 22.2. a sukně mi přišla 9.3. ,což považuju za dost rychlé, vzhledem k tomu, že byla šitá na míru.

Vzhled sukně: 4/5
Je vyrobená z takové zvláštní látky, která se nemusí žehlit a přitom vypadá pořád bezvadně! Kralík a Alenka a karetní motivy na sukni jsou nažehlené, hodinky, které králík ukazuje Alence jsou z kovu, nevypadají jako laciná cetka a ani po xtém vyprání se neodchlipují. Použité krajky jsou bavlněné a moc pěkné. Na jednom místě se ovšem krajka trošku trhá a třepí, musím si dávat pozor, abych tomu ještě více neublížila.
Jejich standartní délka sukní je 23,5 palců (=59 cm), ale na požádání ušijí (bez příplatku) i kratší, čehož jsem využila. Jelikož jsem dost maličká, nechala jsem si ušít sukni délky 53 cm. Sukně, která mi přišla, sedí perfektně. Barva i provedení zcela odpovídají obrázku. Sukně je dost široká a je pod ní třeba pořádnou spodničku - bez ní vypadá schlíple a nevynikne obrázek.


Cena: 5/5
Sukně stála 46 dolarů a poštovné 12 dolarů, čili celkově jsem zaplatila 58 dolarů. Nevím, kolik byl tehdy kurz, no, dejme tomu, že kdybyste si ji objednávaly dneska ( 17,05 korun = 1 dolar), vyšla by vás na 988 Kč. Což je fajn, je to cena srovnatelná s cenami např. Anna House

Moje fotka v sukni:


Výhody:
Myslím, že ITS je dobrý obchod s kvalitními výrobky a přijatelnými cenami.
Osobně se mi moc líbí, že se zaměřují hodně na Alenkovské motivy.
Doporučuji zejména slečnám, které nemají míry útlých Japoneček, a u jiných značek si musí připlácet za custom made. ITS šije na míru automaticky.


Nevýhody tohoto butiku:
U sukní, halenek a šatů to chodí tak, že udělají "nabídku" každý týden vždycky v pátek večer a od každé věci tam "vystaví" jen jeden kus. Pokud si ho někdo koupí, bude ta věc až do příštího pátku "vyprodaná."( Samozřejmě další pátek ji tam s největší pravděpodobností zase dodají)
Takže pokud se např. ve středu večer rozhodnete něco koupit, může se vám stát, že budete muset dva dny počkat. U spodniček, bloomers a doplňků toto neplatí, ty jsou k dispozici stále. Další nevýhodou může být to, že ITS svoje výrobky moc neaktualizují, spoléhají se spíše na osvědčené designy. "Stálicí" v jejich nabídce je i moje sukně, která je stále ke koupi.
Ale opovažte se ji někdo koupit, natrhnu vám...spodničku xD
Nééé...joke =)


In the Starlight můžu jen doporučit! Se sukničkou jsem moc spokojená a určitě to nebude poslední věc, kterou jsem si z toho butiku koupila.




Anketa numero uno

10. listopadu 2009 v 6:39 Organizačně
Jak jste si doufám všimly, vložila jsem sem novou anketu o tom, jak zaměřené články byste na tomto blogu uvítaly. Český loli web svět má svoji určitou strukturu, máme Valentýnky, Zpovědnici, Lolitou každý den a taky stránky Pet-chan, kde se nachází komplexní a podrobné info o loli módě. (vše najdete v seznamu mých oblíbených stránek) Nechci se opakovat a nemíním zakládat svůj blog na kopírování cizích článků, to mi přijde trapné. Proto jsem založila anketu a také vám dávám prostor zde : pokud máte nějaký nápad, o čem byste si rády zde početly, co by vás zajímalo, tak napište koment. Nemůžu slíbit, že vaše přání splním, ale určitě se budu snažit :)


(už vidím, jak to tu nikdo nekomentuje, waaah xD)

Hip hop (vs.) lolita?

10. listopadu 2009 v 2:59 Postřehy z loli světa
Nedávno jsem při brouzdání po egl našla "kauzu," která mě zaujala. Týkala se americké zpěvačky, která si říká Lil Mama. Tato třiadvacetiletá hiphopová diva prorazila díky hitu "Lip Gloss," který si můžete poslechnout zde.






Její styl oblékání se nijak neliší od toho, co rapperky a hopperky obvykle nosí - velké mikiny, kšiltovky anebo naopak sexy šaty. Nic, co by bylo kompatibilní s lolitou, nic co by mělo lolitky zajímat.....až donedávna!

Lil Mama totiž patrně při hledání inspirace pro své outfity narazila na stránky o lolitě.
Posuďte samy:




Lil Mama zkrátka začala do svých outfitů zapojovat věci, které my lolitky bezpečně identifikujeme jako produkty nejznámější sweet/deco loli značky Angelic Pretty. Na EGL se kolem toho strhla mela, většina lolitek tím byla velmi znechuceno a vykřikovala, že do lolity se nemá montovat někdo, kdo tomu vůbec nerozumí, že to není podle pravidel, že je to nevkusné a že to vytváří špatnou představu o lolita módě u veřejnosti.

Já osobně s tím nemám nejmenší problém. Její oblečky sice nejsou lolita, ale víte co?
Ony ani nemají být lolita!

Angelic Pretty je OBCHOD, stejně jako každý třeba Adiddas, Gucci, New Yorker atd. Není to žádné místo zaslíbené, kam smí jen vyvolení, kde by směly nakupovat jen lolitky. Koupit sukni z AP si může každý, kdo na to má, a neznamená to, že ji musí ZÁVAZNĚ nosit jen k outftitům podle všech loli pravidel. Přijde mi naprosto zcestné tuto slečnu odsuzovat za to, že AP sukni nezkombinovala tak, jak by to bylo podle nás správné. Její obleček se mi, popravdě řečeno, moc nelíbí, ale to je samozřejmě věc osobního vkusu, ne tím, že "JÁÁÁ jsem lolita, já to dělám dobře a tahle holka nám to przní." Není mi známo, že by Lil Mama o svém oblečku vyprávěla novinářům, že je to gothic lolita . Možná ani neví, že takový styl existuje, možná jí to oblečení zkrátka přinesli stylisté a jí se zalíbilo. Patrně to brala jako ztřeštěné, netradiční hadry, v nichž zaujme a bude originální, rozhodně to nebyl "pokus o lolitu."
To, že jsme lolitky, neznamená, že jsme víc než ostatní lidi, že máme vkus a ti zbylí ne. Mašle, podkolenky, nadýchané sukně jsme nevymyslily my a nepatří čistě jen nám. To, že si nějaká scene girl dá do vlasů mašli, neznamená, že tím przní lolitu anebo se automaticky "snaží o lolitu."

Moje loli kamarádka Taraen jednou někde napsala větu:

"Pokud začneme lolitu brát příliš vážně, bude to to nejhorší co se může naší komunitě stát."
Taraen je inteligentní žena a její komenty jsou vždy velmi asertivní a promyšlené. Tato věta mi uvízla v paměti a nyní ji sem píšu, protože přesně vystihuje můj postoj k této "kauze."
Pokud budete chtít, uvítám, když napíšete, co si o tom myslíte vy.

Pokud byste si chtěly, ženy, počíst v reakcích na Lil Mama na egl,
můžete tak učinit zde a zde a zde
(což jsou taky zdroje mých obrázků)

Lil Mama ovšem není jediná celebrita, která laškuje s lolita stylem. Momentálně velmi populární americká zpěvačka Lady Gaga se při svém japonském turné objevila v tamějších médiích v sérii loli oblečků a otevřeně prohlásila, že je to styl "gothic lolita."






Rozdíl mezi Lil Mama a Lady Gaga je ten, že ta první použila pouze prvky loli módy do svého oblečku, kdežto ta druhá se doopravdy pokusila o loli outfit "podle pravidel," patrně proto, aby se zalíbila japonským fanouškům a ukázala, že fandí harajuku módě. Myslím, že její outfit není špatný. Samozřejmě chybí halenka a z jejího účesu jsem poněkud rozpačitá, ale u zpěvačky s tak výstředním stylem, jako má Lady Gaga, s tím musíme počítat.

PS: Hip hop fakt neposlouchám! Až na Black Eyed Peas =)


Paříž, město (loli) módy

9. listopadu 2009 v 1:56 Postřehy z loli světa


V září jsem navštívila Paříž a rozhodla jsem se sem napsat své dojmy z Paříže ve vztahu k lolitě. Musím přiznat, že jsem byla nucena se do Paříže sbalit velmi úsporně a spodnička zůstala doma. I tak jsem ale po pařížských ulicích pobíhala v poměrně hardcore loli oblečcích - headdressy, kloboučky, korzet, podkolenky, RHSka…a byla jsem velmi zvědavá, jaké reakce budu vzbuzovat. Pařížané se ale projevili jako lolitě velmi naklonění jedinci - buď si mě nikdo nevšímal anebo mi lidé říkali, že mi to sluší.Přestože jsem nebydlela zrovna v "dobré čtvrti," nikdo mě neobtěžoval, neotravoval, dokonce i partičky pubertálních hopperů v metru, od kterých
bych čekala poznámky nebo výsměšky, na mě maximálně zvědavě zíraly a jeden odvážný hip hop mládenec mi dokonce řekl, že se mu líbí moje krajkové podkolenky =)






Také jsem (samozřejmě) navštívila Baby obchůdek, který se nachází na ulici Ledru Rollin. Tam jsem se vypravila dokonce dvakrát, protože napoprvé jsem si neopsala jeho přesnou adresu, jen stanici metra a spolehla se na to, že mě k obchůdku můj loli radar dovede…Nedovedl :) Každému, kdo se tam vypraví, rozhodně doporučuji se nenechat zmást tím, jak zastrčený ten obchůdek je. Čím více se totiž vzdalujete rušné ulici se spoustou fashion obchůdků, tím více se totiž přibližujete úžasnému a dokonalému Baby* *
Do Bábi jsem se přišla jen podívat, nic jsem kupovat neplánovala a upřímně řečeno, přestože obchůdek je to kouzelný a vůbec se mi z něho nechtělo odcházet, ani jsem nebyla v pokušení. Zdálo se mi, že těch věcí je tam málo, sukně s printy (po čemž já nejvíce pálím) tam nebyly vůbec. Pár JSK se tam našlo, ovšem všechno jen velmi jednoduché, jednobarevné. JSK s printem tam bylo jen jedno a to od Alice and the Pirates. Tyto šaty však (ve velikosti XL!!) vypadaly trochu jako stan pro čtyřčlennou rodinku.
Už delší dobu prahnu po nějakém hezkém tote bagu a pokud by se tam nějaký býval objevil, možná bych slevila na svém předsevzetí neutrácet. Ke štěstí mé peněženky a ke smůle mého šatníku tam však byly jen čtyři a nelíbil se mi ani jeden. Zato paraplíčka mne uchvátila. Jsem příznivkyní cool loli paraplat, ale myslím, že brand parazólek je pro mě škoda, jak se znám, ještě bych ho někde zapomněla v restauračním zařízení nonstopového typu.
Mašliček, bonnetů, broží, podkoleneček a jiných drobností tam byla spousta, takže jsem neodolala a s jedním vtipným bonnetem jsem se vyfotila ve zkoušecí kabince :)



Pak už byl čas odejít a já zamávala Bejby obchůdku na rozloučenou, ani jsem jim tam neukradla rohožku, jak jsem slibovala Taraen, a šla si zase po svých.

Hm…wait a minute….takže Lucy si z epicentra módy neodvezla žádnou loli zbytečnost?

No baže že jo.

Slyšte, děti, jak to všechno bylo. Když jsem měla těsně po příjezdu do Paříže volnou chvilku na internetu, napadlo mě prozkoumat, jestli francouzské lolitky nemají nějakou svoji LJ komunitu. Chtěla jsem vidět třeba fotky ze srazů atd., ovšem místo toho jsem se dostala na stránky francouzské verze egl_com_sales. A v prvním příspěvku, který jsem tam viděla, nějaká slečna tam prodávala kupu věcí za dobrou cenu. Zaujaly mě Baby podkolenky, BNWT, za 12 euro. Když jsem zjistila, že slečna je dokonce z Paříže, bylo rozhodnuto.
Sešly jsme se hned druhého dne u Bastilly - jak romantické místo na lolitkovské setkání! Když jsem se tam přiřítila, čekala na mě Lilla od hlavy až k patě v brandu, respektive, chodící reklama na Anželik Prity.




Ovšem navzdory své branwhorovisti se slečna Lilla ukázala jako velmi milá a příjemná osůbka.
Hezky jsme rozebraly situaci lolitek v Čechách a ve Francii, pokecaly o brandu ( o tom, že my ho nemáme a ony jo =) a o tom, co se nám na lolitě líbí a co ne. Pak jsem ji vysypala z prasátka svých dvanáct ojro......
A tak jsem získala svoje první brand podkolenky od Bejby!






Nenosím je často, protože se mi vlastně skoro k ničemu nehodí. Avšak pokaždé, když je beru do ruky, vzpomenu si na krásné dny v Paříži, na Bastilu, Eiffelovku a příjemné setkání s francouzskou brandwhourkou Lillou :)



Rudá a lepší hlava

7. listopadu 2009 v 21:40 Daily Lucy
Lucy má novou palici aneb This is how I roll

Ve čtvrtek večer jsem šla do Tesca koupit si večeři a kromě pomazánky a francouzské bagety jsem odešla i s balením červené barvy na vlasy. Barvení se chopila moje kamarádka Adria a celá akce byla velmi vtipná, protože Ádris hned na začátku rezolutně odmítla postupovat podle návodu a v průběhu barvení mě "uklidňovala" hláškami jako : " Ta barva blbě smrdí!" anebo "Hele, Lucy, budeš mět barvu jak gulášová polívka!"
Ale nakonec to (snad) dobře dopadlo a já nemám palici jako gulášová polívka, ale jako Nymfadora Tonksová, Kana, žvýkačka Pedro anebo doktorka Cajthamelová.
(stručný výčet reakcí mého okolí na moji fatal změnu =)

Přikládám fotku oblečku, v němž jsem dneska jela navštívit svoji kamarádku Taraen, které velmi děkuji za trpělivé fotoaparátování.



Autfitek:
Sukně a wrist cuffs: Aukro
Korzet: Riwaa Nerona
Klíč na krku: JAm (Carmila)
Růže ve vlasech, tričko: blíže nespecifikovatelní Vietmaci
Paraple: zapůjčeno od Tar, ale já vlastním to samé - z destniky.cz



Tak doufám, že se vám nová imidž trošku líbí =)

Lolita fun facts

4. listopadu 2009 v 20:46 Postřehy z loli světa
Něco pro zasmátí, vytvořeno původně pro můj a Adriin web Brněnské lolitky, ale pak se to tam nějak neobjevilo - tak to vkládám sem :)

JSI POSEDLÁ LOLITOU, KDYŽ......

1) Tvoje první asociace při slově "páska na oko" je "Ophelia" a ne "pirát"
2) Máš tendenci lolifikovat (omašličkovat, okrajkovat..) všechno kolem sebe
3) Tvůj pes se jmenuje Momoko a má krajkový obojek.
4) Odmítáš odjet na místa bez internetu v panické hrůze z toho, že by se mezitím na Porcelain Doll/Ophelii/egl_comm_ sales objevilo něco nového a skvělého.
5) Denně kontroluješ Zpovědnici a Valentýnky a jsi celá nervózní, když se tam dlouho nic neobjeví
6) Považuješ Kamikadze Girls za nejlepší film všech dob
7) Kdykoli vidíš nějaké šaty nebo sukni, přemýšlíš, jestli by se pod ně dala narvat spodnička
8) Když vidíš na ulici holku v kraťasech, pomyslíš si : "Proboha, ona jde jen v bloomers! "
9) Místo slova "šaty" říkáš "JSK" a "OP, " i když nejde o lolita oblečení
10) U většiny svých přátel používáš místo jména přezdívku, která končí -chan
11) Běžně prokládáš své věty slovíčky jako "kawaii" a "gomen" anebo "konnichiwa"
12) Když odjíždíš na dovolenou, nechceš po kamarádkách, aby ti zalévaly kytky, ale aby ti převlékaly Pupe
13) Netušíš, ve kterém obchodě ve městě jsou právě slevy, ale zato víš velice dobře, kdy bude Baby/Meta/Angelic Pretty prodávat Lucky Packy.
14) Nesnažíš se hubnout "do plavek," nýbrž do "brandu".
15) V místních galanteriích už tě znají jako "tu, co pořád chce bavlněné krajky."
16) Když vidíš minisukni, napadne tě "to je tak na erololi."
17) O dnech, kdy máš menstruaci, mluvíš jako o "guro dnech."
18) Když vidíš dva kluky se líbat, zařveš nadšeně "YAOI!" !
19) Už si ani nepamatuješ, kdy naposledy jsi vyrazila ven bez mašle/headdressu/ minikloboučku na hlavě.
20) Vyrazíš na horskou túru v RHSkách a nechápeš, proč ostatní na tebe tak zírají
21) V dešti raději zmokneš, než abys roztáhla své loli paraplíčko - je přece z Baby!


Všechno, co jste nechtěli vědět o Lucy.....

4. listopadu 2009 v 10:43 Das bin ich
LOVE ME...

Vášnivá příznivkyně George Villierse, Dustina Lance Blacka, Quentina Tarantina, Phillipa Glasse, pásek na oko, pejsků, cigaret eLeM, bílého vína, kloboučků , mašlí a jiných hér esesorís, podkolenek, Harry Potter knih, Alexandra Dumase, školních uniforem, placek, vtipných triček, rockabilly/gothic oblečků, kontrastů v životě, v módě i osobnostech, kávy, šunky prosciutto, coca-coly, korzetů, dlouhých a zapálených diskuzí, krajkových paraplíček, puntíků a proužků dohromady, nezřízeného tance v rytmu jakékoli hudby, moře, francouzského a anglického jazyka, Paříže, RHSek, emo patek u mužů, vestiček, vysedávání po hospodách, masa, filmových festivalů, Káti a Škubánka, čétédvojky, moře a vodních radovánek, dokumentárních filmů a všech enfants terribles.

or HATE ME...
Hysterická odpůrkyně trestu smrti, homofobních lidí, čajoven, batikovaných věcí, cukráren, květinových potisků na oblečení, motýlů, vos, sršňů, včel, totalitárních režimů, organizovaných zájezdů, zápěstí, prokládání vět japonskými výrazy, anime, zbabělců, agresivních davů, sv.Valentýna, kýčů všeho druhu, táborů, zimních sportů, luxování, soap oper, táboráků a táborákových písní, pouťových atrakcíí, klaunů a netolerantních jedinců.

Foto: Yuri
Queer Pride aktivistka.
Cinephilka
Gothic Lolita

Basically, hodná holka.

Woo-girl lolita

4. listopadu 2009 v 8:46 Daily Lucy
Docela často postuji svoje loli outfity k Veni-chan do rubriky Lolitou každý den. Ovšem já loli anebo loli-inspired oblečky nosím téměř pořád a nechci jí tam spammovat obden, takže co budu chtít zveřejnit a nebudu chtít poslat jí (třeba oblečky, jimž podobné jsem již postovala anebo fotky, které jsou rozmázlé nebo jinak nedokonalé ) , hodím sem =)

A jako první sem vkládám fotku outfitu, v němž jsem v sobotu 31.10. velmi akčně vykrúcala na parketu na Flédě :)
Na fotce s Arzeničkem, mojí loli kamarádkou :)
Wooo!
(fanoušci How I met your mother chápou, doufám =)
Outfit Rundown:
Botišky: LCHLS
Podkolenka + punčocháčky: silně offbrand, od Vietnamců, tuším
Sukně: Spodní bílá od M, svrchní puntíkatá od Vietnamců z Uherského Hradiště
Korzet: Riwaa Nerona
Kabelka: Vietnamci
Klíček na krku: z dílny talentované lolitky JAm
Tričko: Queer Pride tričko Mezipater 2009, woo-hoo!
Všecko ostatní nalezeno porůznu doma
Doufám, že na té blurry fotce něco vidíte a že se vám obleček líbí =)

Proč blog?

4. listopadu 2009 v 6:54 | Lucy
Děti,
tento blog jsem se rozhodla založit po dlouhém odolávání takovýmto blogískovacím radovánkám. Před nedávnem jsem začala psát v angličtině na svůj LiveJournal a zjistila jsem, že se mi líbí mít svoje místo, kam si mohu zapisovat věci, o které se chci podělit s internetovou veřejností. Tento blog bude sloužit k podobným účelům jako můj LJ, ovšem v češtině. To znamená : toto místo nebude mým internetovým deníčkem, ani vylévárnou mých citových rozpoložení - ergo žádné srdceryvné emo posty :) Neplánuji sem psát nic, co považuji za osobní či příliš důvěrné. Chci sem psát hlavně různé úvahy, postřehy a názory na módní styl "gothic lolita," do něhož se oblékám, a komunitu gothic lolitek, v níž se asi rok pohybuji. Mám samozřejmě plno jiných zájmů než jen lolita módu, ale tento blog chci věnovat převážně lolitě.



Jméno blogu Being Lucy jsem zvolila podle svého oblíbeného filmu geniálního scenáristy Charlie Kaufmanna. Jeho film Being John Malkovich (V kůži Johna Malkoviche) vypráví o chlápkovi, co jednoho dne najde tajný portál do hlavy Johna Malkoviche. Tento blog sice nebude portálem do mého mozku, to vám, děti, přece jen nedovolím, na to si příliš cením svého soukromí :) Ale doufám, že zde najdete střípky mých myšlenek a poznatků, díky nimž si snad uděláte představu o tom, co za freaka tu píše tyto řádky.

Popisek Lucy´s View odkazuje zase na moji oblíbenou divadelní hru Amy´s View ( Jak to vidí Amy) , kterou napsal David Hare - mimochodem, scenárista úžasného a kouzelného filmu Hodiny.


1) Toto je blog, nikoli bloGíííísek. A já jsem děvče ze staré školy a na legrácky typu bleskovky, hláskování atd. mě doopravdy neužije. (Beztak jsem doteďka nepochopila, o co tam jde!)

2) Toto je můj kazatelský pultík a la mistr Jan Hus, čili na grafiku nehledím, nejde mi to, abych tu měla nejvíc cute blikotající avatárky a zpívající ikonky či podobné věci.

3) Pokud se mě chcete něco zeptat/protestovat/vynadat mi/pochválit, komentujte. Diskuze je nositelem pokroku! Jen vás prosím, abyste se, pokud je to ve vašich silách, zdrželi momentálně populárního kHúl wyPaTLAnéého stylu psaní. Nemám nic proti osobitému stylu psaní, já taktéž si libuji např. v prokládání českého textu anglickými slovíčky (občas foneticky napsanými xD), ale pokud píšete jako wolowe, nemíním se ani namáhat to luštit.


TOŽ! Jdeme bloggovat =)
Přeji vám příjemné noření se do mé kůže a do mých pohledů.....